Konflikt je něco, co nikdo z nás nevyhledává a čemu se v životě chceme raději vyhnout. Vnitřní konflikt si nás ale často najde i když nechceme.
Jako mediátor, průvodce při řešení konfliktů, si dovolím využit svých letitých zkušeností a pokusím se pro vás shrnout, jak se k takovému svému vnitřnímu konfliktu postavit.
Co já osobně považuji za zcela zásadní je schopnost být upřímná sama k sobě. Nelhat si. Co tím myslím?
➡ co nejpřesněji pojmenovat své motivy – proč to dělám, co mi to přináší, co si tím uspokojuji… Ale pozor v této první fázi nic nehodnotím, jen popisuji.
➡ cíle – co chci získat, co z toho budu mít. Zde je možné dojít k závěru, že i ta cesta může být cílem, ano proč ne. Je důležité si ale říct, že si tu cestu hodlám užít, nebo zda ji chci protrpět.
➡ hodnoty – jak to co dělám/nedělám, nebo co zamýšlím udělat/neudělat, je či není v souladu s mými osobními životními hodnotami.
➡ Co hodlám investovat – kolik tomu chci věnovat času, své osobní energie (o té už jste jistě v mých předchozích příspěvcích četli), fyzických sil, finančních prostředků, společenských kontaktů, profesního úsilí atd.
Dobrá zpráva je, že my, kterým je 50 +, jsme ve věku, kdy bychom se měli dobře znát. Někde v koutku duše víme, kým jsme, proč jednáme tak jak jednáme, potkali jsme svoje EGO, umíme s ním mluvit, umíme s ním být. Proto jsme už schopní si uvědomit, že to, kým jsem, jak se chovám a co dělám je v souladu se mnou samým, v souladu s blízkými.
Ale často si zapomeneme položit otázku: Neubližuji svým chováním sám sobě, neubližuji ostatním?
Je to těžké téma, protože je těžké být upřímný/á sám/a k sobě. Každopádně je to dobrý základ k vypořádání se s našimi vnitřními konflikty. A zároveň to je to příležitost se k tomuto tématu zase někdy vrátit.
