Tančím tak rychle, jak dokážu

Tančím tak rychle, jak dokážu

Název dnešního příspěvku jsem si vypůjčila od scénáristky a režisérky newyorské televize, autorky několika románů Barbary Gordon. Tomu, kdo ještě nečetl vřele doporučuji.
Na název této knihy jsem si vzpomněla v posledních týdnech mnohokrát, a to přesně ve významu, že tančím tak RYCHLE jak DOKÁŽU. Přímo to navazuje na moje vstupy na téma práce s vnitřní energií. Už jsme si řekli co se stane, pokud s naší energií a silami nezačneme správně hospodařit a víme, že to není o věku, ale o množství našich sil. Doufám, že už všichni máme uzavřenou svou vnitřní dohodu o hospodaření s osobní energii. A pokud stále ještě tápete, tak mám pro vás další myšlenky:
Proč si můžeme myslet, že „netančíme dost rychle“?
💃🏻 Strach z budoucna – přiznejme si, že s blížící se padesátkou můžeme být pro některé zaměstnavatele nezajímaví. Bezesporu ve všech oborech došlo k řadě zásadních změn, které jsme možná nezachytili a nejsme je schopní strávit. Na podnikání nemá každý nervy, nebo nápad, nebo odvahu.
💃🏻 Emocionální zátěž – současné tempo života, nové technologie, nepřeberné množství informací, velká paleta možností a voleb, které denně děláme.
💃🏻 Neumíme programově odpočívat. Já jsem vyrůstala v atmosféře Zátopkova když „si myslíš“, že nemůžeš tak přidej. Takže hospodaření se silami, jejich rozložení v čase, nechat si něco v zásobě, to naší generaci není blízké.
💃🏻 Změna podmínek, ve kterých žijeme. Můžeme mít pocit, že naše aktivity jsou neuspořádané, nesourodé. Přibývá starostí, zdravotní stav náš nebo našich rodičů se postupně zhoršuje. Děti stále potřebují naši podporu. Je prostě nutné najít další energii pro zajištění toho co vzniklo jako nová potřeba. A to se nám může stát, že se nám převrátí život vzhůru nohama úplně, ať už z jakéhokoliv důvodu.
Toto všechno s sebou nese následující důsledky:
📍 Pocit, že život nedává smysl
📍 Poruchy spánku
📍 Poruchy koncentrace
📍 Bolesti hlavy, zad, poruchy trávení atd.
📍 Problémy s dýcháním
📍 Problémy v mezilidských vztazích
Intenzita projevů se může lišit, je to velmi individuální. Co je pro jednoho nesnesitelné, pro druhého pak může být určitým diskomfortem. To vychází z naší odolnosti.
Na závěr něco pozitivního, vězte, že vše – SKUTEČNĚ VŠE – má svoje východisko, své řešení, svou cestu. 🌻
V souladu sama se sebou

V souladu sama se sebou

Pojďme se ještě vrátit k tématu vnitřního konfliktu. Druhým klíčovým momentem pro zvládnutí vnitřního konfliktu je naše osobní nastavení:
➡️ To, jak se do nás vepsaly výchovné metody našich rodičů a blízkých,
➡️ To, jak nás ovlivnil výchovný proces všech institucí, školou počínaje, zájmovými
kroužky konče
➡️ To, jaký vliv na nás mělo sociální prostředí, ve kterém jsme dospívali
➡️ To, jaký vliv na nás měly společenské změny, vývoj sociálního prostředí
To všechno už se stalo, není nutné se v tom nějak zvlášť a dlouho pitvat. Je dobré si to ale každopádně uvědomit, protože nám tehdy byly vepsány modely chování, modely řešení různých situací, modely soužití, modely komunikace, modely sebepojetí, atd. atd.
💡 Co se s tím dá udělat?
Je to jednoduché, stačí si zvědomit to, co se mnou rezonuje. Označit to co se mi nelíbí a vyvarovat se takových modelů chování u sebe. A ještě lépe ani netolerovat takový model ve svém okolí, přepsat nevhodné modely chování na ty, které jsou pro mne více vhodné, odpovídají mojí životní situaci a reflektují moje vnitřní potřeby.
Na tom všem se dá pracovat, co je pro to ale nutné? Chtít! Je to málo nebo moc? Jak kdy a jak pro koho, řekla bych.